Přestože trend černých skládek, za účelem snadného a bezplatného zbavení se nepotřebných věcí, stále přetrvává, můžeme pozorovat sestupnou tendenci v jejich počtu. Tento fakt je zapříčiněn hned několika faktory. Jedním z nich je zlepšení logistiky nakládání s veřejnými odpady a efektivita jejich zpracování. Na základě údajů ze zprávy o životním prostředí z roku 2011 vydané Ministerstvem životního prostředí ČR se za poslední dekádu tato oblast dočkala významného pokroku. Další z příčin je větší aktivita dobrovolníků a mnohých ekologických spolků při jejich hlášení a následný přístup městských úřadů, které ročně vynakládají nemalé částky na jejich likvidaci. Povinnosti každého občana při nakládání s odpady, jejich evidence či přeprava jsou přesně vymezeny v zákoně číslo 185/2001 Sb. obecně označovaného jako „Zákon o odpadech“. V případě skladování odpadu na veřejném místě, které není k těmto účelům zřízené, má inspekce oprávnění uložit fyzické osobě pokutu až do výše 1000 000 Kč.
Hlášení černých skládek
Je v zájmu každého občana, za účelem udržitelnosti čistého životního prostředí, hlásit každé seskupení odpadů na veřejném prostranství, které se neřídí zákonem číslo 185/2001 Sb., a tudíž je považováno za nelegální. Skládky je třeba odlišit na základě toho, za jakým účelem vznikly, co je na nich skladováno a na jakém pozemku se nachází. Pakliže skládka některým způsobem ovlivňuje běžné užívání vašeho pozemku (pach, kouř, odpad, prach atd.), je možné podat „sousedskou žalobu“, na jejímž základě bude souzena míra ovlivnění běžného užívání pozemku a vyhodnocena případná náhrada újmy. V případě, že je takováto skládka zřízena nelegálně, je možné požadovat její úplnou likvidaci.
V případě nalezení černé skládky je možnost podání podnětu k prošetření přestupku na základě zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kde je sankce pro zakladatele skládky vymezena až do výše 50 000 Kč. Jedná-li se o zvláště nebezpečnou skládku, ovlivňující významným způsobem životní prostředí a k jejímuž odstranění by bylo potřeba vynaložení velkého množství finančních prostředků, může nálezce dokonce podat trestní oznámení, na jehož základě proběhne řízení k dohledání viníka a následné opatření k uvedení místa do původního stavu včetně odstranění škod.
Likvidace nelegálních skládek
Likvidaci černé skládky, a to včetně všech nákladů spojených s jejím kompletním odstraněním, by měl provést její tvůrce. Dohledání tvůrce skládky je obvykle velmi složité, častěji dokonce nemožné. V takovémto případě padá povinnost likvidace skládky na majitele pozemku. Majitel pozemku může požádat obecní zastupitelstvo o pomoc při odstranění skládky. Nachází-li se skládka na obecním pozemku, pak veškeré náklady hradí obec ze svého rozpočtu, jelikož se předpokládá, že skládka vznikla činností občanů obce, tudíž je za jejího původce považována právě obec. Pro názornost: město Brno v roce 2013 vynaložilo 755 tisíc korun na likvidaci 129 tun odpadu z černých skládek.
Veřejná iniciativa v boji s černými skládkami
Metod boje s původci černých skládek je stále více a velmi rychle se rozvíjejí. Takřka samozřejmostí jsou dnes již formuláře na oficiálních stránkách větších měst k nahlášení nelegální skládky. V některých městech se dokonce zřizují fotopasti, a to především na místech, kde skládka vzniká opakovaně. Moderním trendem jsou webové a mobilní aplikace pro nahlášení černých skládek. Názorným důkazem je projekt ZmapujTo.cz, který nabízí interaktivní mapu s přehledným zobrazením nahlášených skládek. Projekt má i vlastní mobilní aplikaci pro platformy Android i Apple. Obdobnou službou je celosvětová iniciativa k nalezení a odstranění černých skládek TrashOut, která rovněž nabízí i mobilní platformy v podobě aplikací.