Stavební odpad a suť

Letní měsíce jsou spojeny s budováním nových nebo přestavbou stávajících domů či demolicí již nepotřebných objektů. A právě tyto procesy jsou nejčastějším původcem vzniku stavebního odpadu a suti. Stavební a demoliční odpad se může skládat z klasických stavebních prvků, jako jsou zbytky cihel, omítek, betonu, dřevěných trámů apod. Součástí stavebního odpadu a suti mohou být i nefunkční elektrické rozvody, střešní tašky, kanalizační potrubí a mnoho dalšího. I přes svou velkou rozmanitost nebývá demoliční odpad a suť označována jako nebezpečná, ba naopak takřka všechny její složky se dají velmi spolehlivě zrecyklovat a zpracovat do nových stavebních materiálů.

Nakládání s demoličním materiálem

Stavební odpad a suť zpracovávají specializované firmy a také sběrné dvory. S jejich zpracováním počítá i plán odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí, kde je stanovena míra využitelnosti stavebních sutí na 75 %, která by měla být splněna do roku 2012. Avšak tuto hranici se povedlo překročit již v roce 2010, kdy míra využitelnosti demoličního materiálů činila celých 84 % z celkové produkce 15,6 milionů tun suti.

Ministerstvem životního prostředí byl v lednu roku 2008 vydán Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů, ve kterém je přesně legislativně popsáno, jak předcházet vzniku přebytečné suti, jak s jednotlivými druhy vzniklé suti nakládat, či jak stavbu správně připravit a provést. Při stavebních pracích bývá zvykem nechat si přistavit kontejner.

Zpracování stavební suti ve sběrných dvorech

Po dovezení odpadové suti do sběrného dvora probíhá odstranění nečistot a následné třídění na jednotlivé frakce. Každá z frakcí se následně může zrecyklovat, případně rozdrtit na požadovanou hrubost, a takto vzniklý recyklát se může znovu uplatnit ve stavebnictví. Recyklát je vhodný například pro zpevnění cest, jako podkladový materiál nebo na zahradu jakožto plnohodnotná náhrada přírodních materiálů. Výhody užívání recyklátu jsou prosté. V první řadě se jedná o značnou úsporu za nákup nových materiálů, jelikož recykláty nové materiály nahradí v plném svém rozsahu. Další nespornou výhodou je menší ekologické zatížení, protože veškerou suť, kterou vyprodukujete, zároveň zpracujete.

Nejběžnější metodou recyklace odpadové suti jsou tzv. recyklační linky. Recyklační linky mohou být i mobilní, tudíž na větších stavbách se odpad může recyklovat bez nutnosti převozu do sběrného dvora. Linky zachovávají tradiční třífázový postup zpracování suti. První z fází je tzv. předtřídění. Během předtřídění dochází k odstranění cizorodých látek, jako jsou plasty, dřevo, sklo a jiné. Následnou fází je drcení, kdy vznikne sypký materiál, ze kterého jsou opět vytříděny cizorodé položky, jako jsou různé pásky, papíry a další. Takto zpracovanou stavební suť následně rozdělíme na základě jednotlivých frakcí k dalšímu užití ve stavebnictví.

Na stavbách můžeme nalézt i třídičky a drtičky jednotlivě. Zajímavou třídicí jednotkou jsou například magnetické separátory, které ze suti vytřídí veškerý kovový odpad. Drtiček máme rovněž několik typů, záleží na druhu demoličního materiálu, který se chystáme drtit. Rozlišujeme drtičky čelisťové, kuželové, odrazové a válcovité. Používání samotných drtiček, bez předchozího vytřídění suti, se nedoporučuje, a to především z ekologického hlediska.