Představte si jedno slepičí vajíčko. Přesně tolik jaderného odpadu na jednoho obyvatele každoročně v České republice vznikne. Zjistěte, co se pod pojmem jaderný odpad skrývá a jak je likvidován.
Kde se jaderný odpad bere
Ročně vyprodukuje Česká republika celkem 450 tun jaderného odpadu. Oproti zažité představě se nejedná pouze o odpad z jaderných elektráren, ale také o odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu nebo při výzkumu. Odpad vzniklý vyhořením paliva v jaderných elektrárnách představuje ve skutečnosti asi jen 100 tun z celkového množství jaderného odpadu.
Rozdělení jaderného odpadu
- Nízkoaktivní jaderný odpad tvoří zbytky z radioaktivních provozů. Řadíme sem nářadí a ochranné oděvy nebo obaly, které přišly do kontaktu s radioaktivním materiálem, ale mají relativně krátký poločas rozpadu – zhruba 30 let.
- Za středně aktivní jaderný odpad označujeme předměty používané při výrobě jaderného paliva. Patří sem například moderátory (typicky voda), které slouží ke zpomalení neutronů během štěpné reakce, nebo zařízení na úpravu vyhořelého paliva.
- Vysoce aktivní jaderný odpad představují samotné vyhořelé palivové články z jaderných elektráren, jejichž poločas rozpadu dosahuje až tisíce let.
Úložiště jaderného odpadu
Postup při likvidaci odpadu upravuje přímo tzv. atomový zákon, který řeší uložení jaderného odpadu s ohledem na jeho nebezpečnost ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatel. Protože se veškerý jaderný odpad ukládá, je potřeba před uložením zredukovat jeho objem.
Nízkoaktivní a středně aktivní odpad se lisuje a následně ukládá do ocelových nebo betonových kontejnerů. Tyto kontejnery jsou následně shromažďovány ve skladech nebo vodních bazénech. Pro vysoce aktivní odpad se používají speciální kontejnery s dlouhodobou životností, umístěné v hlubinných úložištích 500 metrů pod zemí.