Objednat kontejner nebo materiál
Mozaika
Mozaika

Když pole zapáchá. Patří hnůj mezi odpady?

Patří nebo nepatří hnůj mezi odpady? Naši předci měli jasno: hnůj vraceli zpět do půdy. Uzavíral tak zemědělský cyklus a…

Obrázek pruhů
Obrázek mozaiky Obrázek mozaiky

Patří nebo nepatří hnůj mezi odpady? Naši předci měli jasno: hnůj vraceli zpět do půdy. Uzavíral tak zemědělský cyklus a obohacoval zeminu o živiny, o které přišla při růstu obilí a dalších rostlin. Na začátku 90. let se v České republice vedly diskuze o tom, zda hnůj je nebo není odpad. Jaká je situace dnes?

V roce 1993 se zemědělství na celkové produkci odpadů podílelo z více než 46 %, a to z toho důvodu, že mezi odpady byl zahrnutý i hnůj, kejda a některé rostlinné zbytky ze zemědělské výroby. I dnes existuje rozdělení odpadů, které hnůj považuje za odpad (uváděný pod kódem 020106). Jenže ne každý hnůj (nebo rostlinné zbytky) se nutně musí stát odpadem, který je třeba zlikvidovat. Hnůj je v první řadě hnojivo, které pomáhá udržovat půdní úrodnost.

Hnůj jako cenné hnojivo

Hospodářství dříve fungovalo na uzavřeném cyklu: rostliny se staly potravou pro hospodářská zvířata a posloužily i jako stelivo. Zvířecí fekálie se zase staly hnojivem, které vracelo živiny půdě. Hnůj tedy nebyl považovaný za odpad, ale za cenné organické hnojivo.  Cyklus půda – krmivo – zvíře – hnůj – půda tak byl přirozeně uzavřen.

Kdy se z hnojiva stal odpad?

Během kolektivizace zemědělství vyrostly velké vepříny a kravíny, které nebyly napojené na zemědělskou půdu. Proto se s fekáliemi začalo nakládat jako s odpadem. Na vedlejší živočišné a rostlinné produkty začalo být nahlíženo jako na odpad, zatímco se půda hnojila chemickými hnojivy. Dnes může být hnůj podle platné legislativy považován jak za odpad, tak za hnojivo. Záleží proto na konkrétním zemědělci, jak se zbytky naloží – zda se hnoje zbaví jako odpadu, nebo ho využije jako přírodní hnojivo.

Hnůj jako hnojivo

Vše má svá pravidla. Hnojiště a sklady kejdy musí být stavěny jako nepropustné a musí být vybavené kontrolním systémem proti úniku škodlivin. Minimální kapacita hnojiště je stanovena na 6měsíční produkci chlévské mrvy. Rostlinné zbytky ze zemědělské výroby zase mohou být kompostovány – takto lze rovněž připravit humusové látky pro půdu.

Přehrát celé video na YouTube