Nadpis může působit kontroverzně, to uznáváme. Ale když napíšeme, že sníme každý týden až 5 gramů plastu, už to tak kontroverzně nezní. Mimochodem, 5 gramů plastů je množství odpovídající jedné platební kartě.
Mikroplasty jsou zkrátka všude. Pijete balenou vodu? Jíte mořské plody? Oběd konzumujete z jednorázových obalů? Tady všude jsou mikroplasty.
Co je vlastně mikroplast? Mikroplast je plastová částice o velikosti menší než 5 milimetrů. Nejčastější původ je z oblečení, pneumatik, kosmetiky, zemědělství a právě plastových lahví a obalů. Do kontaktu s mikroplasty přicházíme neustále.
Je to koloběh. Mikroplasty tvoří v oceánech a řekách až 90 % plastového odpadu. Konzumují je ryby, škeble i plankton. A tím se plast dostane do potravního řetězce. Mikroplasty se dokonce nacházejí i v krvi (v roce 2022 studie v Environment International našla mikroplasty u 80 % testovaných osob), plicích, placentě i stolici. Samozřejmě se nacházejí ve vzduchu a potravinách.
Kontaktu s mikroplasty můžeme předcházet, ale vyhnout se jim úplně je takřka nemožné. Vyhýbejte se kosmetice s mikroplasty (polyethylen, nylon, akryláty). Perte méně často, na nižší teplotu a při praní používejte filtry na mikrovlákna. Upřednostňujte přírodní materiály jako bavlnu nebo len. A v neposlední řadě třiďte odpad – právě tím totiž zabráníte tomu, aby se mikroplasty dostávaly do volné přírody.
A jeden fun fact na závěr – v Arktidě (polární oblasti kolem severního pólu) byly mikroplasty nalezeny i ve sněhu. A jak se tam dostaly? Nejpravděpodobněji větrem z průmyslových oblastí Evropy a Asie.