Ačkoliv se klima na Zemi dříve měnilo bez vlivu člověka, nyní se většina vědců shoduje na tom, že klimatické změny souvisí s lidskou činností. Příčinou je především vysoká produkce skleníkových plynů. Svůj podíl na klimatických změnách mají také odpady.
Za zvyšováním teploty na Zemi, neboli za globálním oteplováním, stojí zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Díky tomu se zesiluje skleníkový efekt, roztávají ledovce a na některých místech se zvyšuje hladina oceánu.
Odpady a skleníkový efekt
Znečištění ovzduší je jedním z hlavních důvodů zvyšování koncentrace skleníkových plynů. Hlavním skleníkovým plynem, který pochází z lidské činnosti, je oxid uhličitý. Na celkovém skleníkovém efektu se podílí zhruba 22 procenty. Následuje oxid dusný, metan, ozón nebo freony.
Na zvyšování podílu skleníkových plynů mají vliv každodenní činnosti: cesta autem do práce, spalování uhlí v kotli během topné sezóny, ale také neochota třídit odpady, které potom končí ve spalovnách. Energetické využití odpadů je sice považováno za lepší (a ekologičtější) řešení než skládkování, ale i přes pokročilé technologie odsíření do vzduchu přece jen unikají skleníkové plyny. Ty vznikají i při rozkladu některých odpadů na skládkách.
Snížení odpadů eliminuje skleníkové plyny
Říká se, že nejekologičtější je takový odpad, který vůbec nevznikne, jinými slovy, není třeba energie na jeho recyklaci, není nutné ho spalovat nebo odvážet na skládky. Předcházet vzniku odpadu pomáhají drobnosti, například používání látkových tašek nebo sáčků při nákupu, nakupování nápojů ve vratných lahvích nebo kompostování.
Proč se o každodenní eliminaci odpadů snažit? Protože klimatické změny ohrožují fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Snížit dopady klimatických změn by měly také strategie ochrany klimatu přijímané na evropské i státní úrovni.