Azbest – dříve velice populární, hojně používaný ve stavbách postavených před rokem 1990. Vysoce žáruvzdorný, pevný, chemicky odolný a levný. Díky těmto vlastnostem byl využívaný zejména jako střešní krytina a izolace. Pokud se s azbestem špatně manipuluje, může vážně ohrozit zdraví. Proto je jeho používání zakázané. Ve starších stavbách se s ním ale stále můžeme setkat.
Kde se s azbestem nejčastěji setkáte?
Jak už jsme napsali v úvodu, azbest byl populárním materiálem používaným ve starších budovách postavených přibližně do konce 90. let. Největší spotřeba azbestu byla v letech 1975 až 1990.
Nejčastěji ho najdeme v:
- eternitových střešních taškách
- fasádních a obkladových panelech
- starých izolačních materiálech
- potrubních izolacích
- podlahových deskách a lepidlech
- starších protipožárních izolacích
Proč je azbest nebezpečný?
Azbest sám o sobě není nebezpečný, pokud je pevně vázaný v materiálu. Riziko nastává ve chvíli, kdy se materiál začne lámat, řezat nebo jinak narušovat.
V takovém případě se do vzduchu uvolňují velmi jemná vlákna, která lze snadno vdechnout.
Ta mohou způsobit vážná onemocnění:
- azbestózu (onemocnění plic)
- rakovinu plic
- mezoteliom (vzácný, ale velmi agresivní nádor pohrudnice)
Jak se azbest likviduje a kam se odváží?
Likvidace azbestu má velmi přísná pravidla a rozhodně se nejedná o běžný stavební odpad.
Základní princip je jednoduchý: azbest se nesmí uvolnit do ovzduší.
V praxi to znamená:
- nesmí se lámat ani řezat
- musí se demontovat vcelku, pokud je to možné
- používají se ochranné prostředky (respirátory, obleky)
- prostor se často zvlhčuje, aby se snížila prašnost
- odpad se ihned balí do neprodyšných obalů
Azbest patří mezi nebezpečný odpad a může ho převzít pouze specializované zařízení s oprávněním.
Po odvozu:
- se bezpečně uloží na řízené skládky nebezpečného odpadu
- podléhá přísné evidenci a dokumentaci
- nesmí se dále nijak upravovat ani recyklovat
Od 1.1.2026 platí nová pravidla pro práci s azbestem
Každý zaměstnavatel, ale nově i fyzická osoba, která bude provádět práci svépomocí, každé bourání, rekonstrukce či jiné práce, kde může docházet k uvolňování azbestového prachu a kde je pravděpodobná expozice azbestu, musí tuto práci ohlásit příslušné krajské hygienické stanici.
Pokud bude azbest odstraňovat zaměstnavatel či OSVČ, platí povinnost ohlásit práce nejméně 30 dnů předem. V ohlášení přesně popíše, jak bude postupovat. Doloží také osvědčení o proškolení zaměstnanců o správné práci s azbestem. S pracemi může začít, až hygienická stanice vydá rozhodnutí o povolení práce s azbestem.
Pokud bude azbest odstraňovat fyzická osoba, platí povinnost ohlášení práce nejméně 3 dny předem. V ohlášení popíše, jak bude postupovat, jaké osobní ochranné pracovní prostředky použijete a jak budete zacházet s odpadem. Hygienická stanice nevydá povolení, může ale přijít zkontrolovat, jestli jsou plněny povinnosti.
Ohlásit je třeba i každou změnu prací, která může zvýšit riziko expozice.
Náležitosti hlášení prací s azbestem stanoví § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 432/2003 Sb.).
Hlášení není nutné u ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu, například při drobném zásahu s minimálním rizikem.
Tolik k azbestu – materiálu, který byl dříve běžnou součástí stavebnictví, ale který dnes představuje vážné zdravotní riziko.
zdroj obrázku: eternitnonstop.cz