Nejrychlejší kontejnery v Praze
Objednávejte na 602 20 30 44 Po - ne od 6:00 do 22:00 hod.

Jak vzniká skleníkový efekt?

O skleníkovém efektu se hovoří v souvislosti s globálním oteplováním. Ačkoli se na první pohled zdá, že je tento jev na hony vzdálený běžnému životu, opak je pravdou. Ke vzniku skleníkového efektu přispíváme každý den, například když se posadíme do automobilu, nebo vyhodíme odpadky do nesprávného kontejneru.

Skleníkový efekt

zdroj obrázku: enviregion.pf.ujep.cz

Skleníkový jev jste pravděpodobně poprvé zaznamenali ve školních učebnicích, často se o něm píše také na různých ekologických stránkách. Málokdo z nás ale přesně tuší, jak tento efekt vzniká. Proto si ho stručně připomeneme.

Skleníkový efekt potřebujeme, ale…

Abychom mohli na Zemi žít, potřebujeme příznivé podmínky – mimo jiné poměrně vysokou teplotu. Atmosféra propouští sluneční záření k zemskému povrchu, ale tepelné záření o větších vlnových délkách, které je z povrchu vyzařované, absorbuje a zabraňuje tak zpětnému úniku. Skleníkový efekt je přirozeným jevem už od samého vzniku Země. Bez tohoto procesu by život na naší planetě nebyl možný, protože teplota by se pohybovala kolem -18°C.

V souvislosti s globálním oteplováním se hovoří především o tzv. antropogenním skleníkovém efektu. Ten je způsobený lidskou činností. K jeho vzniku přispívají tzv. skleníkové plyny vypouštěné do ovzduší, ale třeba i kácení lesů nebo nadměrná tvorba odpadu. Pojem skleníkový jev se do popředí zájmu odborné i široké veřejnosti dostal v 90. letech minulého století. Od té doby se diskutuje o tom, nakolik je globální oteplování způsobované lidskou činností a hledají se možnosti, jak tento jev zpomalit.

Skleníkové plyny

Dvě třetiny skleníkového efektu způsobuje vodní pára. Její obsah v atmosféře není přímo ovlivňovaný lidskou činností. To už nelze říci o oxidu uhličitém (CO2), metanu (CH4) nebo oxidech dusíku, které patří k nejvýznamnějším emisním plynům. Oxid uhličitý vzniká zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) a na antropogenním skleníkovém efektu se podílí asi z 64 procent.

Co se skleníkovým efektem?

Snížení skleníkových plynů v atmosféře je cílem řady ekologických organizací, mezinárodních panelů i některých států. Připomeňme například program Evropské unie 20-20-20, který předpokládá, že do roku 2020 by měly emise vypouštěné do ovzduší klesnout o 20 procent a využívání obnovitelných zdrojů by mělo naopak o 20 procent narůst.

Jsou to právě vodní, větrné nebo sluneční elektrárny, které mohou nahradit fosilní zdroje a přispět tak ke zlepšení ovzduší. Důležitou roli může hrát i nakládání s odpady, především s biologicky rozložitelným odpadem (BRKO). Bioodpad, který vzniká například při údržbě zeleně nebo dřevozpracovatelské výrobě, je cennou surovinou, jež by měla být opětovně využita. BRKO by proto neměl končit ve směsném odpadu, ale je vhodné nechat ho odvézt specializovanou firmou.

Štítky: ,
Publikováno 24. 02. 16 v kategorii Ničení přírody |

Starší příspěvky:
Odklízení pozůstalosti: s firmou nebo svépomocí?

Po prvním otřesu ze zprávy o smrti blízkého člověka se postupně vracíte do běžného chodu života. A hned vás čeká...

Způsoby využívání odpadu: kovy, stavební suť nebo oleje

Každý den končí v popelnicích tuny vyhozených věcí. Vedle běžného komunálního odpadu vzniká i nebezpečný nebo surovinový odpad, který je cenný...

Stavíte? Nechte si dovézt materiál

To máte písek, beton, štěrk, zeminu… A výčet stavebního materiálu by pokračoval donekonečna, podobně jako v kultovním filmu Na samotě u...

Obytné kontejnery – moderní prostor pro bydlení i zařízení kanceláře

Obytné kontejnery jsou často spojovány s nevzhlednými stavebními buňkami. To ovšem neplatí beze zbytku. Ba co víc, v současné době vznikají celé...

Diogenův syndrom aneb po krk v odpadcích

Diogenův syndrom je chorobou, která souvisí s odpady, proto se na ni v krátkosti zaměříme. Své jméno sice získala dle antického filozofa...

Zavřít