Nakládat legálně s odpady je třeba z různých důvodů. V opačném případě totiž není tak složité dostat se do křížku s legislativou, po čemž obvykle následují sankce. Ty mohou navíc v některých případech dosahovat skutečně závratných rozměrů…
Itálie dostala pokutu ve výši 40 milionů eur
Je tomu pouze pár měsíců, co Soudní dvůr Evropské unie v Lucembursku vyměřil Itálii pokutu ve výši 40 milionů eur (viz zde), což je vůbec nejvyšší pokuta, která kdy byla státu EU udělena. Itálie přitom měla s odpadem problémy delší dobu a stojí za nimi místní mafie. Ta obchodovala zejména v jihoitalském regionu Kampánie i s vysoce toxickým odpadem a organizovala černé skládky, což mělo pochopitelně vliv jak na životní prostředí, tak na zdraví obyvatel. Soudní dvůr EU nyní ovšem řekl „dost“. Navíc výše zmíněná cifra ještě nemusí být konečná, neboť v případě, že Itálie nebude plnit své povinnosti při čištění takto vzniklých skládek, může být nakonec několikanásobně vyšší.
Ani mimo EU se nelegální likvidace odpadů nemusí vyplatit
Vysoké pokuty za odpady se netýkají pouze evropského kontinentu, ale lze se s nimi setkat celosvětově. Nevyhýbají se přitom ani mamutím společnostem. Tak například ve Spojených státech amerických dostala jedna z největších telekomunikačních společností AT&T pokutu ve výši 52 milionů dolarů za nelegální likvidaci nebezpečných odpadů a jiných materiálů (viz zde). Tato pokuta je ovšem ještě nízká ve srovnání s tou, kterou obdržel řetězec obchodních domů Wallmart, který má mimochodem slogan „Save money, live better“, tedy „Ušetřete peníze, žijte lépe“. Jak se ovšem toto motto shoduje s tím, že společnost dostala pokutu ve výši 110 milionů dolarů (viz zde) za vypouštění hnojiv, pesticidů a bělících látek do kanalizace, by zřejmě nedokázal vysvětlit ani ten nejschopnější PR specialista.
Jak je to s pokutami v České republice?
V rámci České republiky pochopitelně takto vysoké částky neevidujeme. I tak se ovšem některé pokuty vyšplhaly do desítek milionů korun. Liberecká pobočka České inspekce životního (ČIŽP) kupříkladu v roce 2013 udělila rekordní pokutu ve výši 25 milionů korun firmě Nisa Recycling, a to v dobře známé kauze nelegálního odpadu z Německa (viz zde). Mimochodem, v tom samém roce byly na našem území za černé skládky uděleny pokuty v celkové výši 50 milionů korun (viz zde). Ilegální zacházení s odpady tak sice na jednu stranu může daným subjektům ušetřit finance, na stranu druhou se nicméně může také pořádně prodražit. A tak to má být…